SLA (anglicky stereolithography) je nejstarší technologií 3D tisku, patentována v roce 1986 vědcem a vizionářem Chuckem Hullem (který mimo jiné stojí také za vynalezením formátu STL). SLA funguje na principu vytvrzování tekutého fotopolymeru pomocí UV světla.
Technologie SLA
Tiskárny s SLA technologií mohou být založeny na dvou různých principech: pracovní plocha je buď zcela ponořena v nádobě s tekutým polymerem a pohybuje se vzhůru. Druhou možností je, že je pracovní plocha postupně ponořována do tekutého fotopolymeru a laserový paprsek působí shora. V původním Hullově patentu se počítalo s paprskem UV světla který lineárně kreslí tvar do resinu. Dnes se nejčastěji setkáme s technologií MSLA (Masked Stereolithography), kde světlo ze speciální UV lampy prochází přes LCD display, nebo DLP (Digital Light Processing), kde se pracuje se UV světlem z projektoru, zaostřeným pomocí čoček. V obou případech je osvícena celá tisková plocha naráz.
Kdy použít SLA
- když jsou třeba složité detaily a/nebo velmi hladký povrch
- pro vytváření odlévacích forem (usnadnění hromadné výroby) např. na šperky
- pokud není rozhodující pevnost a trvanlivost modelu (konkrétně vystavení povětrnostním vlivům)
Kdy raději tisknout z filamentu?
- rychlé vytváření levných prototypů
- pokud se nechcete zaobírat ochrannými pomůckami a manipulací s chemikáliemi
- když je potřeba široký výběr odstínů barev a druhů materiálu
Výhodou SLA tisku je tedy velká přesnost a relativní hladkost porvrchu. Hlavní nevýhodou je, že po vytisknutí je třeba model vymýt a vytvrdit.
Porovnání výtisku z filamentu (0,07 výška vrstvy) a výtisku z resinu (0,05 výška vrstvy):
Oba výtisky mají pouze oddělené podpory, jinak žádný post-processing.
 |
 |